Sacharidy: Cukr není výživa

Příjemný večer přeji 🌙

 

O CUKRU

Tento článek jsem si připravila na téma sacharidy, protože si myslím, že právě o tom by měl člověk, ať už se snaží zhubnout, nabrat svalovou hmotu, být zdravý a cítit se lépe, nebo se jednoduše chce dozvědět něco o zdravém životním stylu, něco vědět.

Jelikož všude na internetu a ve všech možných časopisech se píše, abychom sacharidy ze svého jídelníčku naprosto vyřadily, jinde se zase dočteme něco jiného, člověk v tom má potom trochu guláš.

Sacharidy jsou jednou ze základních živin, naše tělo sacharidy využívá jako zdroj energie. Takže je samozřejmě hloupost se o ně ochuzovat a našemu tělu je nedopřát. 

 

Každopádně je hodně důležité, z jakých zdrojů sacharidy získáváme a jaké množství sacharidů za den spořádáme. Jsem totiž názoru, že kdyby lidi jedli tolik sacharidů, kolik jejich tělo potřebuje a ne daleko větší množství, hned by byli všichni více spokojení se svojí postavou.

VHODNÉ SACHARIDY

Vhodné sacharidy jsou například z ovesných vloček, celozrnných výrobků, luštěnin, ovoce, zeleniny, atd. Takové sacharidy mají složitější strukturu a vyšší obsah vlákniny. 

 

Díky těmto vlastnostem nás zasytí na delší dobu a naše tělo musí vynaložit více energie a času na to, aby je dokázalo zpracovat. 

 

Uvolňují se postupně a nerozhoupou nám hladinu krevního cukru tak moc, jako nevhodné sacharidy. Zbaví nás pocitu hladu a to i při menším obsahu kalorií. 

NEVHODNÉ SACHARIDY

Nevhodné sacharidy jsou například sladkosti, sladké limonády, bílé pečivo, bílé těstoviny, atd. 

 

Jejich chemická struktura je velice jednoduchá, naše tělo je zpracuje hodně rychle a když sníme například nějakou sladkost, cukr z ní se uvolní okamžitě do krve. Naše tělo dostane rychlou dávku energie, ale rychlý je i pokles cukru, navíc dostaneme brzy hlad. 

 

Pokud naše tělo tuto energii, kterou ze sladkosti dostalo, nedokáže ihned využít, ani ji nemůže uložit do zásobního glykogenu buněk, tak se pak snadno přemění na tolik nechtěný tuk. 

 

Samozřejmě to není jediná nevýhoda těchto průmyslově zpracovaných potravin. Tyto potraviny většinou obsahují i mnoho škodlivých, nezdravých látek, dochucovadel, apod. Naše tělo pak neví, jak s takovými nesmysly naložit. Sice tak našemu tělu dodáváme kalorie (energii), ale o nějakých živinách se tu rozhodně mluvit nedá. 

JAK SE CUKR STANE CUKREM

Čistý, granulovaný cukr, který se snadno přidává do jídla, pochází z rostlin - buďto z cukrové třtiny nebo z cukrové řepy. 

 

Cukrová třtina je ve své přírodní podobě rostlina s odolným, silným a vysokým stonkem, který se zpracovává dosti namáhavě, zato její cukr může být opravdu velmi chutný. Jakmile se propracujete odolnou vnější částí třtiny, dostanete se k vláknině, která když si kousek ukousnete, upouští vodnatou, sladkou šťávu. 

 

Cukrová řepa vypadá jako bílá řepa a roste pod zemí.

 

Tyto rostliny ale mají opravdu daleko k sáčkům bílého cukru, kterým si sladíme a než se tak stane, procházejí rostliny velmi intnzivním procesem zpracování. 

 

Ze šťávy těchto rostlin se nejprve uvaří sirup, který se odpařováním přemění na krystalky. Ty jsou pak přesunuty do odstředivky, kde dojde k odloučení vlhkých částeček a zbydou jen krystaly světlejší barvy. 

 

Tento proces se poté ještě dvakrát opakuje: vaření, odpařování, krystalizace, odstřeďování. Melasa - velmi tmavý, hustý a sladký sirup, který se používá při vaření a pečení - je látka, která vznikne poté, co je uvařený, zkrystalizovaný třtinový cukr, nebo šťáva z cukrové třtiny, zpracovávána v odstředivce. 

 

Nerafinovaný cukr je cukr, který prošel výrobním procesem o jeden cyklus kratším než rafinovaný bílý cukr, takže si částečně ponechal melasovou barvu. Není tedy ve skutečnosti úplně nezpracovaný, "syrový", protože byl stejně jako bílý cukr uvařen, přetvořen do krystalů a pak prošel přinejmenším dvěma cykly v odstředivce.

ČTĚTE ETIKETY

Abyste měli před dodaným cukrem náskok a drželi si ho od těla, vždycky si přečtěte nutriční hodnoty uvedené na etiketě dané potraviny. Uvidíte na ní položku "celkový obsah cukru", ale to není nejlepší způsob, jak poznat zda jídlo obsahuje dodané cukry. Proč? 

 

Protože "celkový obsah cukru" zahrnuje všechny cukry v potravině či jídle, ty přirozené i uměle dodané a my se snažíme vyvarovat jen těch dodaných. Když si pročítáte etiketu potraviny, která neobsahuje přirozeně přítomné cukry z ovoce nebo mléka, pak uvedené cukry jsou cukry dodané. 

 

Když se však díváte na etiketu nějakého ovocného nebo mléčného produktu, např. jablečného pyré nebo jogurtu, uvedené číslo udává celkové množství cukru, tedy jak cukru přirozeného, tak dodaného.

 

Nezapomeňte také, že výrobci se před vámi často snaží skrýt množství cukru, který konzumujete, takže při výrobě používají mnoho různých druhů cukru, proto je mnohem méně patrnější, že hlavní ingrediencí je opravdu ve skutečnosti cukr. 

 

Nejčastější příklady těchto variací: agávový nektar, třtinový cukr, kukuřičné sladidlo nebo sirup, dextróza, koncentrát ovocného džusu, glukóza, med, slad,...

Věřím, že se všichni můžeme naučit vyhýbat se dodaným cukrům (pokud se tedy nerozhodneme pro konzumaci nějaké obzvláště dekadentní sladkosti). Snažte se osvojit si strategie, které vám pomohou porazit váš návyk na cukr:

• Omezte množství cukru, které si k pokrmům či nápojům přidáváte sami. Přstaňte sypat cukr do všeho, co jíte a připravujete, ať už se jedná o cereálie, ovesnou kaši či vločky, kávu nebo čaj.
  
• Nepijte doslazované tekutiny. Prostě a jednoduše to nedělejte a naučte se pít čistou dobrou vodu z kohoutku :) Půllitrovka nějakého sportovního nápoje nebo vody s příchutí obsahuje minimálně kolem sedmi čajových lžiček dodaného cukru a to nemluvím o některých džusech.
• Nahraďte cukr kořením. Naučte se využívat k ochucování koření a příchutě, jako jsou skořice, muškátový oříšek, vanilka, které vašemu jídlu dodají skvělou chuť, takže vám cukr ani nebude chybět a časem si zvyknete.
• Místo sladkých bonbonů si vyberte ovoce. Už jste si všimli, že většina cukrovinek má barvy a chutě ovoce? Bonbón je v podstatě falešné potěšení, které by chtělo být ovocem a dělá tudíž vše pro to, aby po ovoci vonělo a chutnalo. A vážně: pomeranč je stejné sladký, jako bonbon a má ještě víc pomerančové chutě než pomerančové lízátko...je to totiž skutečný pomeranč.
• Dávejte si pozor na podvodníky. Cukry se umějí hodně dobře skrývat. Když něco nechutná sladce, ještě to totiž neznamená, že to neobsahuje dodaný kukuřičný sirup nebo jiný druh dodaných cukrů. Často se jedná o následující prodávané potraviny: kečup, preclíky, oříškové pomazánky, musli tyčinky, cereálie, proteinové tyčinky, sportovní nápoje, omáčky, instantní ovesné kaše, apod...

Miluju ovoce a když to na mě přijde, tak i čokoládu, ale už nikdy bych si nenasypala lžičku bílého, nebo hnědého cukru do šálku čaje nebo kávy. Ano, ten čaj mi chutná přesně tak, jak chutná přirozeně.❤️